Mykóza
Zánět zevních rodidel a pochvy způsobený kvasinkami je dnes snad nejčastějším důvodem návštěvy gynekologa. Nebylo tomu tak vždy. Předválečné učebnice gynekologie sice toto onemocnění znají, ale pokládají ho za kuriózní záležitost, která se vyskytuje téměř výhradně u některých speciálních skupin žen (diabetičky). Prudký nárůst výskytu od 70. let minulého století (mluví se o pandemii vulvovaginální mykózy) souvisí se změnou stylu oblékání žen. Nic nesvědčí kvasinkám tak dobře, jako nošení džín a punčocháčů (a kalhot vůbec).
Onemocnění způsobuje přemnožení kvasinek rodu Candida (asi 90 % způsobuje Candida albicans, většinu zbývajících případů Candida glabrata, ostatní kvasinky jsou vzácné). Přemnožení, to znamená, že pouhá přítomnost kvasinek nestačí. Ve skutečnosti všichni lidé mají tyto mikroorganismy ve střevě a asi 40 % žen, které jsou zcela bez potíží, má malé množství kvasinek v pochvě. Za určitých okolností (zvýšená vlhkost, zvýšená hladina cukru, těhotenství, léčba antibiotiky, které vyhubí poševní bakterie, stres atd.) se mohou přemnožit a způsobit zánět, který se projevuje nepříjemným svěděním, pálením, zarudnutím zevních rodidel a výtokem (v typických případech buď hustým, „tvarohovitým“ nebo naopak řídkým vodnatým – ale i jakýmkoli jiným).
Léčba mykotické vulvovaginitis je jednoduchá, na trhu je dvouciferný počet přípravků, jak k zavádění do pochvy, tak v podobě polykacích tablet, při svědění lze doplnit antimykotické krémy na zevní pohlavní ústrojí. Výsledky léčby (byla-li diagnóza správná, některá jiná onemocnění dovedou příznaky mykózy naprosto napodobit) jsou excelentní. Partnera není nutno léčit, pokud nemá potíže. Má-li potíže (svědění, pálení), může použít stejný krém, který používá partnerka.
Na trhu je řada volně prodejných přípravků k léčbě kvasinkového zánětu zevních rodidel a pochvy. Předpokladem úspěchu je však správná diagnóza. Je nutno zdůraznit, že podle subjektivních potíží není možné s jistotou tuto infekci určit, nutné je mikroskopický průkaz kvasinek.
Problémem tohoto onemocnění však mohou být opakované recidivy.
Při recidivujících mykotických zánětech je nutný „dlouhý režim“ léčby, tj. alespoň 15 dní (různé krátkodobé způsoby jsou zde nevhodné) a následně á dlouhodobá (6 měsíců) prevence polykacími tabletami (většinou stačí jednou za měsíc, nemusí se brát denně). K tomu jsou však nutná opatření „životního stylu“:
zakázané jsou džíny, nevhodné jsou punčocháče a kalhoty vůbec (tj. nosit punčochy, podvazky, sukni a bavlněné nebo ještě lépe žádné kalhotky)
vyhnout se dietní chybě ve smyslu vysokého přívodu cukrů (návštěvy cukrárny)
nestřídat pohlavní styk do konečníku a do pochvy v „nesprávném“ pořadí
léčbu antibiotiky z jakéhokoli důvodu zajistit preventivním užíváním poševních antimykotických léků
